Fomalhiwa

Planeta Fomalhiwa je jedno velké jeviště. Fomalhiwané mají svoji filozofii Eraughoonu, která jim přikazuje dbát víc o malebnost než o účelnost. Tahle koncepce mě vždycky fascinovala, ale má svoje stinné stránky: člověk si natahá do vesmíru spoustu balastu.

Fomalhiwa je plná malebných rekvizit: člunů, draků, mečů, věží. Zřejmě za to mohla i jistá módní vlna na počátku devadesátých let: zatímco sci-fi v české kotlince za bolševika přece jenom občas vycházela, fantasy se sem nedostala žádná, a tyhle věci byly tak úžasně nové, že jsem si to zkrátka musela vyzkoušet. Dlužno ale poznamenat, že přes hojný výskyt 'kouzelných' zbraní, amuletů či leteckých nestvůr Stavitelé žádná skutečná fantasy nejsou. V argenitovém vesmíru nemá magie co dělat; existují tu jenom netechnické supercivilizace a argenit. Pokud náhodou něco jako magie vypadá, je to jenom důsledek činnosti těchto supercivilizací – ať už jde o záměrně vytvořené artefakty nebo odpadky.

Fomalhiwa je v rámci argenitového vesmíru jako výkladní skříň předválečného hračkářství: všude samé strojky na klíček, porcelánové panenky, korálky a cingrlátka. Všechno je jenom jako. Všem je jasné, že je to jenom jako – ale protože jsou to Fomalhiwané, dovedou to až do trpkého konce a prolévají kvůli tomu krev. Když se racionální civilizace vesmírných dobyvatelů, jako jsou Igeřané, setká s něčím podobným, nestačí se divit. Někdo pobíhá po hračkářství s plamenometem. Někdo se z toho zblázní. Ale jedno je jisté – je to příběh naprostého míjení.

Fomalhiwská trilogie:

• Meče Lorgan (Návrat, Brno 1993)
• Stavitelé věží (ALTAR, Praha 1994)
• Dravý ohnivý Baškra v plánu

Mimo trilogii:

• Na pomezí Eternaalu - Legendy o argenitu (Albatros Plus, Praha 2010) - Fomalhiwy se týkají některé z povídek.

... a mimo beletrii:

• Fomalhiwan za komínem - esej o tom, jak to vlastně ti Fomalhiwané s tou svou filozofií mysleli.